Nebelvírský kolejní výlet, aneb přidejte se mrzimorští! První den.

25.8.2000

12:00

Domek číslo 4. na pláži Porthcurno

VÝLET S NEBELVÍRY NĚKAM NA PLÁŽ..
Co víc si může nějaký pouhý z jedné osminy mrzimor přát.
Asi to tady mírně popíšu, jak se to odehrávalo.
První den.
Vyjeli jsme před polednem z Londýna. Přesněji, cesta probíhala takto: Výstup z Kotle, přes půlku Londýna do Londýnského Parku, kde na nás čekal autobus.

*menší náčrt dvoupatrového autobusu*

Dále jsme se usadili v druhém patře, abychom lépe viděli. Seděla jsem vedle nebelvírské kámošky jménem Jeniffer Dula, se kterou asi ty následující dny strávím a zabraly jsme si místa v autobuse hned vzadu. Průvodčí zkontroloval jízdenky a už se jelo.

*nákres rozmístění lidí uvnitř autobusu*

Po jízdě jsme potkali jednu havárku a autobus málem přejel psa, ještě že ten řidič uměl brzdit! Ale pak vystoupil a šel se podívat, jestli se nestalo něco autu, nechápu, proč se nezajímal víc o toho psa! Dyť plech jde nahradit. Pes ne (Pokud to tedy byl pes, moc jsem na to neviděla)
Po asi pěti hodinách jsme konečně dorazili na místo. Vystoupili jsme na nádraží mezi skalami.

*malý nákres výstupiště a skal okolo*

Vydali jsme se mrně na východ a dorazili na místo s obří haldou písku, skoro jsme tam zapadali, než jsme došli k chatkám a byli jsme polounavení. Došli jsme k velké budově ze dřeva a podivných kamenů, o níž jsme se následně dozvěděli, že tam se bude chodit na jídlo.

*nakreslená skupina lidí před budovou*

Pro první den byly na seznamu jídel: 1) Špagety s parmazánem
                                                      2) Zvěřinové ragú s rýží
                                                      3) Zeleninový salát s lososem
A na pité se k na pití: džus či sprite.
Tak jsem tedy ochutnala špagety se spritem

Po večeři jsme se vydali na hlavní setkávací bod, přičemž jsme minuli budovu sprch.
Hlavní setkávací bod bylo takové ohniště s lavičkami a místem pro třináct lidí.
Řeklo se pár pravidel.. No pár, spíše jedno: "Slibte mi, že nebudete dělat nic, čím byste se mohli zranit!"
Samozřejmě, že jsem tam hned našla mezeru, protože nikdo neříkal, že nás nemůže zranit někdo jiný?
Poté jsem začala plánovat, že se učitelům nějak pomstíme a vylijeme na ně ráno litr vody..
  Nakonec se přešlo k chatkám, opravdu jsem Jen, chatka je sice malá, ale je docela přiměřená na to, že nemáme s sebou těch pět kufrů, jak ve škole.

¨

No nic, pro první den toho bylo dost, napíšu zase zítra.

Vin Claire. 

Mrzimorský Zmijozel.